Přeskočit na obsah

Axel Witsel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Axel Witsel
Axel Witsel (2018)
Axel Witsel (2018)
Osobní informace
Celé jménoAxel Laurent Angel Lambert Witsel
Datum narození12. ledna 1989 (35 let)
Místo narozeníLutych, Belgie Belgie
Výška186 cm
Klubové informace
Současný klubŠpanělsko Atlético Madrid
Pozicedefensivní záložník
Mládežnické kluby*
1995–1997
1997–1999
1999–2006 		Belgie RRC Vottem
Belgie Visé
Belgie Standard Lutych
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2006–2011
2011–2012
2012–2017
2017–2018
2018–2022
2022–		 Belgie Standard Lutych
Portugalsko Benfica Lisabon
Rusko Zenit Petrohrad
Čína Tchien-ťin Čchüan-ťien
Německo Borussia Dortmund
Španělsko Atlético Madrid		 1480(33)
03200(1)
1220(16)
03600(5)
1040(10)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2006
2007–2009
2008–		 Belgie Belgie U17
Belgie Belgie U21
Belgie Belgie		 00300(0)
01000(0)
1240(12)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 2018 Belgie
1. belgická liga
Zlatá medaile 2007/2008 Standard Lutych
Zlatá medaile 2008/2009 Standard Lutych
Belgický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2010/2011 Standard Lutych
Belgický Superpohár
Zlatá medaile 2008 Standard Lutych
Zlatá medaile 2009 Standard Lutych
Portugalský ligový pohár
Zlatá medaile 2011/2012 Benfica Lisabon
1. ruská fotbalová liga
Zlatá medaile 2014/2015 Zenit Petrohrad
Ruský Superpohár
Zlatá medaile 2015 Zenit Petrohrad
Německý superpohár
Zlatá medaile 2019 Borussia Dortmund
Další informace
RodičeThierry Witsel
Webwww.axelwitsel28.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
6. červenec 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
6. červenec 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Axel Laurent Angel Lambert Witsel (* 12. ledna 1989 Lutych) je belgický profesionální fotbalista, který hraje na pozici defensivního záložníka za španělský klub Atlético Madrid a za belgický národní tým. Účastník MS 2014 v Brazílii a EURA 2016 ve Francii.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Standard Lutych

[editovat | editovat zdroj]

V belgickém klubu Standard Lutych, v němž fotbalově vyrůstal, získal dvakrát ligový titul a jednou národní pohár. V sezóně 2008/09 Standard dokázal obhájit ligový titul v závěrečném dvouzápasovém playoff proti rivalu Anderlechtu Brusel (oba kluby měly na konci shodně po 77 bodech, v Belgii v tomto případě následuje finálové playoff). Witsel jediným gólem rozhodl 24. května 2009 v odvetném zápase o vítězství Standardu 1:0 a tím i o titulu.[1]

Witsel obdržel také nejvyšší individuální ocenění – belgickou Zlatou kopačku, která se uděluje nejlepšímu fotbalistovi belgické ligy (získal ji za rok 2008).[2] 30. srpna 2009 způsobil nevybíravým faulem polskému reprezentantovi Marcinu Wasilewskému otevřenou zlomeninu holenní a lýtkové kosti ve 24. minutě zápasu Jupiler League mezi Anderlechtem Brusel a Standardem Lutych, který skončil remízou 1:1. Ihned dostal červenou kartu a následně trest zákazu startu na 10 ligových utkání.[3][4]

Axel Witsel v dresu Benficy Lisabon.

Benfica Lisabon

[editovat | editovat zdroj]

Po 6 letech se v roce 2011 přesunul do Portugalska do Benficy Lisabon. Zde podepsal 5letý kontrakt s výstupní klauzulí na 40 mil. €.[2] V Benfice strávil pouze jednu sezónu.

Witsel se dvakrát střelecky prosadil ve 4. předkole Ligy mistrů 24. srpna 2011 proti nizozemskému klubu FC Twente, čímž pomohl portugalskému klubu k postupu do základní skupiny, Benfica zvítězila 3:1 a celkové skóre z tohoto dvojzápasu měla 5:3).[5] V základní skupině postoupila Benfica z prvního místa se ziskem 12 bodů do osmifinále proti Zenitu Petrohrad, přes nějž postoupila po výsledcích 2:3 a 2:0 (celkové skóre 4:3). Ve čtvrtfinále pak přišla dvakrát porážka od pozdějšího vítěze celé Ligy mistrů – anglického velkoklubu Chelsea FC (0:1 a 1:2).

9. ledna 2012 vsítil úvodní gól v portugalském ligovém poháru (v 11. minutě) proti Vitórii Guimarães, Benfica zvítězila nakonec rozdílem třídy 4:1.[6] Další gól v poháru přidal proti Santa Claře 18. ledna 2012, když v 76. minutě stanovil konečné skóre 2:0 pro svůj klub.[7] Benfica Lisabon se probojovala do finále 14. dubna 2012, v němž zvítězila 2:1 nad klubem Gil Vicente a zajistila si tak čtvrtou trofej v této soutěži. Axelu Witselovi se dostalo ocenění „Muž zápasu“ (Man of the Match).[8]

FK Zenit Petrohrad

[editovat | editovat zdroj]

3. září 2012 jej za 40 mil. € vykoupil ruský klub Zenit Petrohrad. Witsel podepsal smlouvu na 5 let.[9][10][11] Příchody Witsela a brazilského legionáře Hulka vyvolaly napětí mezi ruskými fotbalisty Zenitu, kterým se nelíbily výrazně vyšší mzdy nových akvizic. Kritikou nešetřil zejména kapitán Zenitu Igor Děnisov, kterého podporoval i Alexandr Keržakov.[12]

Witsel debutoval za petrohradský klub 14. září 2012 v utkání ruské ligy proti Tereku Groznyj. V 70. minutě nahradil na hřišti Konstantina Georgijeviče Zyrjanova, Zenit prohrál 0:2.[13] 30. listopadu vstřelil Witsel své první dva góly v zápase proti Spartaku Moskva na moskevském stadionu Lužniki, tentokrát Zenit Petrohrad zvítězil poměrem 4:2. Axel odehrál kompletní střetnutí a skóroval v 41. minutě (na průběžných 2:1 pro hosty) a 71. minutě (na průběžných 3:1 pro hosty).[14]

V sezóně 2012/13 Evropské ligy pomohl Witsel Zenitu k postupu do osmifinále soutěže. V šestnáctifinále bylo týmu přilosováno anglické mužstvo Liverpool FC. První zápas skončil výhrou domácího Zenitu 2:0, v odvetě v Anglii Zenit prohrál 1:3, ale díky vstřelenému gólu na hřišti soupeře postoupil dále. Witsel odehrál oba zápasy šestnáctifinále v základní sestavě. 7. března absolvoval první zápas osmifinále proti švýcarskému klubu FC Basilej, Petrohrad prohrál na stadionu St. Jakob-Park 0:2.[15] 14. března v domácí odvetě zařídil svým gólem konečné vítězství 1:0, což Zenitu k postupu do čtvrtfinále nestačilo.[16]

Tianjin Quanjian

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2017 podepsal smlouvu s čínským klubem Tianjin Quanjian. Upřednostnil jej před jiným čínským týmem Shanghai SIPG a italským Juventusem Turín.[17]

Borussia Dortmund

[editovat | editovat zdroj]

Po jednom roce v Číně zamířil do Borussie Dortmund, která čínskému klubu zaplatila odstupné 20 milionů eur (513 milionů korun). Už 29letý Witsel v srpnu 2018 podepsal kontrakt do roku 2022.[18] Nový trenér Žlutočerných Lucien Favre, který o Witsela stál, jej poprvé nasadil do pohárového utkání proti druholigovému Greuther Fürth. Witsel zachránil tým před nečekaným vypadnutím gólem z voleje v páté minutě nastavení, následné prodloužení rozhodl Marco Reus, Dortmund postoupil do 2. kola.[19]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

Axel Witsel působil v téměř všech mládežnických reprezentacích Belgie. S reprezentací do 21 let se zúčastnil Mistrovství Evropy U21 v roce 2007 v Nizozemsku, kde Belgie postoupila s 5 body ze základní skupiny A ze druhého místa za Nizozemskem. Ve vyřazovací části pak prohrála v semifinále se Srbskem 0:2.

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu Belgie debutoval 26. března 2008 v přátelském utkání proti Maroku. Ačkoli belgický národní tým prohrál 1:4, Witsel v zápase vstřelil svůj první gól v seniorské reprezentaci.

25. března 2011 vstřelil ve Vídni oba góly při výhře 2:0 nad domácím Rakouskem v kvalifikaci na Euro 2012,[20] Belgie nakonec nedosáhla ani na druhou příčku zajišťující buď přímý postup na šampionát nebo baráž. S 15 dosaženými body zaostala o 2 body za druhým Tureckem.

6. února 2013 nastoupil v Bruggách proti hostujícímu Slovensku, Belgie zvítězila 2:1 gólem Driese Mertense z 90. minuty. Witsel hrál do 86. minuty, pak byl vystřídán.[21] 22. března 2013 nastoupil v kvalifikačním zápase ve Skopje proti domácí Makedonii, který skončil vítězstvím Belgie 2:0.[22] Absolvoval i domácí kvalifikační utkání na MS 2014 26. března proti stejnému soupeři, Belgie zvítězila 1:0.[23] Trenér belgického národního týmu Marc Wilmots jej zařadil na 23člennou soupisku pro Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii, kam Belgie suverénně postoupila z prvního místa evropské kvalifikační skupiny A.[24][25] Se šampionátem se Belgie rozloučila čtvrtfinálovou porážkou 0:1 s Argentinou.[26]

Trenér Marc Wilmots jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii[27], kde byli Belgičané vyřazeni ve čtvrtfinále Walesem po porážce 1:3.[28] Nastoupil ve všech pěti zápasech svého mužstva na šampionátu a jednou skóroval (v utkání základní skupiny proti Irsku).

Reprezentační góly

[editovat | editovat zdroj]

Góly Axela Witsela v belgickém reprezentačním A-mužstvu

Gól Datum Stadion Soupeř Skóre (min)[p. 1] Výsledek Soutěž
1 26. 3. 2008 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Maroko 1:200(50.) Belgie 1:4 Maroko přátelský zápas [29]
2 17. 11. 2009 Stade Louis Dugauguez, Sedan, Francie Katar 1:000(20.) Belgie 2:0 Katar přátelský zápas [30]
3 9. 2. 2011 Jules Ottenstadion, Gent, Belgie Finsko 1:000(61.) Belgie 1:1 Finsko přátelský zápas [31]
4 25. 3. 2011 Ernst-Happel-Stadion, Vídeň, Rakousko Rakousko 0:1000(6.) Rakousko 0:2 Belgie kvalifikace na Euro 2012 [20]
5 25. 3. 2011 Ernst-Happel-Stadion, Vídeň, Rakousko Rakousko 0:200(50.) Rakousko 0:2 Belgie kvalifikace na Euro 2012 [20]
6 4. 9. 2014 Stade Maurice Dufrasne, Lutych, Belgie Austrálie 2:000(77.) Belgie 2:0 Austrálie přátelský zápas [32]
7 18. 6. 2016 Nouveau stade de Bordeaux, Bordeaux, Francie Irsko 2:000(61.) Belgie 3:0 Irsko EURO 2016[33]
Platí k 3. 7. 2016

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • 1× nejlepší mladý hráč belgické ligy (2007/08)
  • 1× Zlatá kopačka Belgie (nejlepší hráč belgické ligy) (2008)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Během zápasu Axel Witsel vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Axel Witsel na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Standard Liège vs. Anderlecht 1 - 0, soccerway.com (anglicky)
  2. ↑ a b VAN WALLE, Vin. Benfica sign Witsel. ESPN.com [online]. 2011-07-14 [cit. 2013-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-15.  (anglicky)
  3. ↑ Disciplinárka vynesla exemplární trest, Kweuke nesmí hrát 12 zápasů, iDNES.cz, vyd. 9. 5. 2013
  4. ↑ Witsel handed lengthy ban. Sky Sports. Dostupné online.  (anglicky)
  5. ↑ Witsel delivers as Benfica oust Twente [online]. UEFA, 24 August 2011. Dostupné online. 
  6. ↑ V.Guimarães 1-4 Benfica [online]. LPFP [cit. 2012-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-04-2012. 
  7. ↑ Benfica 2-0 Sta. Clara [online]. LPFP [cit. 2012-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-08-2013. 
  8. ↑ Witsel foi o Man of The Match [online]. LPFP, 15 April 2012 [cit. 2013-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-14. 
  9. ↑ Zenit signs Witsel (rusky)
  10. ↑ CMVM Archivováno 19. 9. 2012 na Wayback Machine., Comunicado (portugalsky)
  11. ↑ DUBNICKÝ, Stano. Belgická zlatá generácia. iFutbal.sk [online]. 2013-02-05 [cit. 2013-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-08.  (slovensky)
  12. ↑ Hráči Petrohradu se bouří. Žádají platy jako má Hulk. Lidovky.cz [online]. 2012-09-25 [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zenit 0 - 2 Terek Grozny [online]. ESPNFC, 14 September 2012. Dostupné online. 
  14. ↑ Spartak Moscow 2 - 4 Zenit St Petersburg [online]. ESPNFC, 30 November 2012. Dostupné online. 
  15. ↑ Basel - Zenit 2:0, UEFA.com, vydáno 7. 3. 2013 (anglicky)
  16. ↑ Kozák se blýskl hattrickem, Tottenham si zahazardoval s náskokem. iDNES.cz [online]. 2013-03-14 [cit. 2013-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Witsel: Prestup do Číny je najlepší pre moju rodinu Archivováno 4. 1. 2017 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 3. 1. 2017 (slovensky)
  18. ↑ Witsel opouští Čínu už po roce a bude hrát za Dortmund. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-08-06 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ SpVgg Greuther Fürth 1-2 Borussia Dortmund. BBC [online]. 2018-08-20 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b c Austria - Belgium 0:2, Footballdatabase.eu (anglicky)
  21. ↑ Slováci prehrali v Belgicku, smoliar Vittek sa opäť zranil!. Pravda.sk [online]. 2013-02-06 [cit. 2013-02-06]. Dostupné online.  (slovensky)
  22. ↑ Footballdatabase.eu: Macedonia - Belgium 0:2 (anglicky)
  23. ↑ Belgie poráží Makedonii o gól a zůstává na čele, Eurofotbal.cz, vyd. 26. 3. 2013
  24. ↑ Adnan Januzaj included in Belgium's World Cup squad, BBC Sport, citováno 1. 6. 2014 (anglicky)
  25. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  26. ↑ Argentina - Belgie 1:0, favorit udeřil na začátku a pak postup hlídal, iDNES.cz, citováno 5. 7. 2014
  27. ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  28. ↑ Historický úspech Walesu, "čierny kôň" z Belgicka končí! Archivováno 4. 7. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 2. 7. 2016 (slovensky)
  29. ↑ Belgium - Morocco 1:4, Footballdatabase.eu (anglicky)
  30. ↑ Belgium - Qatar 2:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
  31. ↑ Belgium - Finnland 1:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  32. ↑ Generálka před kvalifikací nevyšla ani Nizozemcům, prohráli v Itálii, iDNES.cz, citováno 4. 9. 2014
  33. ↑ http://eu-football.cz/_match.php?id=1904[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2018
Francie Zlatá medaile
Chorvatsko Stříbrná medaile
Belgie Bronzová medaile
Belgická fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014
1 Thibaut Courtois • 2 Toby Alderweireld • 3 Thomas Vermaelen • 4 Vincent Kompany (C) • 5 Jan Vertonghen • 6 Axel Witsel • 7 Kevin De Bruyne • 8 Marouane Fellaini • 9 Romelu Lukaku • 10 Eden Hazard • 11 Kevin Mirallas • 12 Simon Mignolet • 13 Sammy Bossut • 14 Dries Mertens • 15 Daniel Van Buyten • 16 Steven Defour • 17 Divock Origi • 18 Nicolas Lombaerts • 19 Moussa Dembélé • 20 Adnan Januzaj • 21 Anthony Vanden Borre • 22 Nacer Chadli • 23 Laurent Ciman • Trenér Marc Wilmots
 Belgie
Belgická fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
1 Thibaut Courtois • 2 Toby Alderweireld • 3 Thomas Vermaelen • 4 Radja Nainggolan • 5 Jan Vertonghen • 6 Axel Witsel • 7 Kevin De Bruyne • 8 Marouane Fellaini • 9 Romelu Lukaku • 10 Eden Hazard (C)  • 11 Yannick Carrasco • 12 Simon Mignolet • 13 Jean-François Gillet • 14 Dries Mertens • 15 Jason Denayer • 16 Thomas Meunier • 17 Divock Origi • 18 Christian Kabasele • 19 Moussa Dembélé • 20 Christian Benteke • 21 Jordan Lukaku • 22 Michy Batshuayi • 23 Laurent Ciman • Trenér Marc Wilmots
 Belgie
Bronzová medaile Belgická fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018 Bronzová medaile
1 Thibaut Courtois • 2 Toby Alderweireld • 3 Thomas Vermaelen • 4 Vincent Kompany • 5 Jan Vertonghen • 6 Axel Witsel • 7 Kevin De Bruyne • 8 Marouane Fellaini • 9 Romelu Lukaku • 10 Eden Hazard - Kapitán • 11 Yannick Carrasco • 12 Simon Mignolet • 13 Koen Casteels • 14 Dries Mertens • 15 Thomas Meunier • 16 Thorgan Hazard • 17 Youri Tielemans • 18 Adnan Januzaj • 19 Moussa Dembélé • 20 Dedryck Boyata • 21 Michy Batshuayi • 22 Nacer Chadli • 23 Leander Dendoncker • Trenér Roberto Martínez
 Belgie
Zlatá medaile DFL-Supercup 2019 – Borussia Dortmund
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Ruská Premier Liga 2014/15 – Zenit Petrohrad
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Ruský Superpohár 2015 – Zenit Petrohrad
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Axel_Witsel&oldid=24361183“